S kamarády na Slovensku

Na letní rekondiční pobyt 2025 jsme byli pozváni slovenskými kamarády do horského hotelu Šachtička u Bánské Bystrice. Český spolek Willík tentokrát hájili Kuba J., Quido a Šimon. V horském resortu nám nechybělo hřiště, tenisový kurt, mini zoo, krytý bazén, sauny, vyhlídková věž a půjčovna kol. Po snídani probíhaly ranní rozcvičky s Monikou a během dne cvičení maminek. Proběhla beseda o hvězdářství na téma Letem astronomickým světem. Navštívil nás bubeník Miro, který přivezl bubny, tamburíny a jiné perkuse. Hráli jsme v kruhu a postupně rozvíjeli rytmus.

Nechyběla každoroční sportovní olympiáda, kterou zvládli nejen Williamsáci, ale i řada rodičů. Jedna zprocházek byl náročný sestup do hornické obce Špania Dolina a návštěva tamního kostela. Po večerech nás čekaly aktivity s Miškou, soutěže, Kolo štěstí, dorty nejen pro oslavence, diskotéka a i WS schůze rodičů i mládeže.

Andrejka Ivanová nacvičovala 2. ročník Divadla Williams – pohádku Sněhurka a sedm trpaslíků. Jako vždy naši herci sklidili obrovský potlesk. Zároveň ten večer proběhla netradiční módní přehlídka. Jedním z vrcholů celého týdne byl koncert kapely ROCK-Y a vystoupení taneční skupiny Arizona Dancing, na které jsme se všichni moc těšili.

V sobotu jsme navštívili divadelní festival Špandiv 2025, zaměřený na ochotnická divadla a bubenickou show.

Všem děkujeme za krásný týden, který byl plný smíchu a radosti. Děkujeme Markétě, Nadě a všem, kteří pomáhali s programem. Těšíme se na všechny opět za rok.

Monika Jeřábková

Dobu velkých srpnových hiců jsme s Quidem naštěstí trávili v horách nad Banskou Bystricou v hotelu Šachtička, kde se dalo dobře dýchat a odpočívat. Byli jsme na pobytu společně se slovenským Willíkem.

Překrásné přírodní prostředí, klid, otevřená rozhledna kdykoliv přístupná, lanové centrum poblíž, turistické trasy, to vše tam bylo. A navíc příjemný a trpělivý personál, bazén, dobré jídlo, co víc si přát?

Ráno byly rozcvičky, kde se pár lidem podařilo překonat strach a vylezli na zídku a šli po ní, časem i bez dopomoci. Doufám, že v nácviku pokračujete i doma. Několik dospěláků se dokonce vyhecovalo a každé ráno si vyšlápli sjezdovkou až úplně nahoru a pak dolů. Borci!

Během dne byly super aktivity s Olinkou a Miškou, nacvičovalo se divadlo.  Jedno dopoledne se řádilo s Drum Circle a Melody Tubs, nakonec jsme hráli společně i Ódu na radost. Samozřejmě byla Olympiáda, tentokrát se zúčastnili i rodiče a všichni si u toho užili dost legrace.

Občas se nám povedlo vyhecovat Wilíky a zvládli pěšky náročnou cestu do Španej doliny, kde je zajímavý gotický kostel s dlouhým krytým schodištěm (162 schodů z náměstí do kostela), uzounké uličky, šachty a jiné pozůstatky z doby těžby mědi.

Pak se nám povedlo vytáhnout skupinku i na kopec Panský Diel nad hotelem a měli z toho radost, že to zvládli a že se dokázali překonat. A my průvodci taky.

Měli jsem i besedu s lidmi z hvězdárny, připravili parádní ukázky: kolik váží vzduch, jak se otáčí Země, co je zemětřesení. Venku byly k dispozici hvězdářské dalekohledy.

Samozřejmě přijela kapela a tentokráte i s country tanečnicemi a ty nás pěkně roztančily. Tancovalo se několik hodin.

Ke konci pobytu byla premiéra Snehulienky, zase super představení připravené Andrejkou, Markétou, Žanetou, za spolupráce Ivana a Andrea a Tomáše. Nastaly různé vtipné situace a na konci bouřlivý potlesk. Pak bylo překvapení od rodičů a sourozenců – módní přehlídka retro stylu. Občas byl problém zjistit, kdo je ta šumná modelka. Skvělým doplněním programu byl Lukáš, který nám coby samouk hrál na heligonku. A měl velmi bohatý repertoár.

Poslední den jsem se ještě jednou dopravili do Španej doliny, tentokrát na festival Špandiv. Byli jsme na představení Popletko, ušité na míru pro Willíky. Moc pěkně udělané představení. Pak jsme se přesunuli na bubenický workshop, který měl u většiny velký úspěch. Já jsem byla na skvělém varhanním koncertě v místním kostele, kde hrál varhaník z Paříže. Měl jen pár hodin na to si zvyknout na zdejší velmi historický nástroj, ale zvládl to perfektně. Celý koncert byl v takové milé přátelské atmosféře, dokonce varhaník ani nebyl formálně oblečen, jen v džínách. Jeho hraní se promítalo na plátno vepředu, takže měli jsme i vizuální zážitek, nejen poslechový.

Jsem moc ráda za každý pobyt. Člověk může prohloubit vztahy s dalšími rodinami, navázat nová přátelství, posdílet starosti, zkušenosti. Díky za to všem organizátorům.

Monika Žídková