Podzim 2025 v Pluhově Žďáru

Podzimní setkání Willíka se opakované koná v krásném prostředí penzionu U zámku v Pluhově Žďáru. V září přijelo 20 rodin, poprvé jsme přivítali Magdalenku, jinak tu byli sami staří známí: Kuba J., Anička, Nikolas, Bárt, Matěj P. a Matěj K., Joe Axel, Petřík, Tomík, Tomáš, Miško, Verunka, Vanesska, Kačenka, Julinka, Ráďa, Filip, Quido a Laura.

Bohatý program začal už ve čtvrtek večer, kdy si první zájemci mohli vyzkoušet harmonizační lůžko a muzikoterapii Dany Pšeničkové, kterou z Arpidy dopravili Kreníci. Je to vždy náročná logistická operace, tak jim za to patří velký dík. Terapii na lůžku tentokrát mohli okusit nejen děti, ale i zájemci z řad rodičů. Program pokračoval v pátek ráno výletem na rozhlednu Rýdův kopec. Zaparkovali jsme v obci Děbolín a v krásném slunečném ránu jsme se prošli. Mohli jsme si vybrat, jak se dostaneme na vyhlídkovou terasu: buď po točitém ocelovém schodišti (102 schodů), nebo po dřevěných schodech (těch bylo 128). Pak už byl čas vrátit se na oběd. Po obědě a krátké odpočinkové pauze jsme se u kávy sešli s rodiči. Plánovali jsme termíny a program dalších setkání, vymýšleli podobu oslav 20. výročí vzniku Willíka, nechybělo obvyklé kolečko věnované aktuální situaci jednotlivých rodin. Do prvních tříd nastoupil Filip a Julinka, střední školy začali navštěvovat Kačenka, Kuba K., Šimon a podruhé Bartoloměj.

Dana Pšeničková nám ukázala zajímavou publikací: zpěvník s přiloženým CD s názvem Zpívaná čeština od paní Veroniky Hajníkové. Mezitím dorazil hvězdný tým bojovnice a tanečnice Martiny Ptáčkové, který s našimi dětmi začal trénink bojového umění. Šťouchání, kopání, cviky na rovnováhu – přihlížející rodiče nestačili valit bulvy na to, co jsou jejich děti ochotné zkusit, když se jim nechá prostor. Trénink pak pokračoval ještě jednou lekcí v sobotu ráno a druhou v sobotu v podvečer. Díky Monice Žídkové za zprostředkování kontaktu. Celé páteční odpoledne a pak i celou sobotu byl otevřená dílna u Ondry Krenika. Willíci i jejich sourozenci si tu mohli pod dozorem zkusit práci s aku-nástroji a dřevem a vyrobit si i drobné dřevěné hračky. Vzniklo tu spousta autíček, lokomotiv, letadel i jedno povedené retro rádio. Ostatní děti měly program s asistenty a asistentkami – tentokrát nám sice s účastí trochu zamíchaly bacily, přesto za námi dorazili Hanka, Kryštof, Eliška, Maruška, Katka, Dana, Sára a Anežka. Všem moc děkujeme za jejich čas a invenci – děti si mohli pohrát s Kim Ballem, padákem, něco si vyrobit, zahrát si hry, zakopat si s míčem, nebo se jít prostě projít a podívat se na krávy, koně či robotickou sekačku v okolí. Po večeři se otevřela „cvičná kuchyně“ – Lenka Jamrichová učila děti připravovat palačinky. V Palačinkárně u Lenky si to postupně zkusili Quido, Miško, Petřík, Vendelín, Kuba, Laura, Mates, Joe a Anička.

Sobotu dětí zahájily opět cvičením s Martinou Ptáčková, jejím otcem Josefem a třemi dalšími asistentkami. Souběžně probíhalo fotografování Williků do připravované brožury o Williamsově syndromu, kterého se ujal Pavel Švec. Rodiče čekal seminář o chráněném bydlení a podpoře samostatného bydlení s Pavlou Dobešovou z Chráněného bydlení Naplno. Pavla působí jako vedoucí jedné z domácností a pracovník v přímé péči, takže nám byla schopná zodpovědět všechny dotazy týkající se fungování služby, výběru klientů, porovnání tohoto typu sociální služby s ostatními pobytovými službami apod. Řeč došla i na otázku vzdělávání lidí s mentálním postižením v oblasti intimní a sexuální výchovy. Pavla Dobešová nám ukázala i materiály, se kterými pracuje, včetně brožurek, které ve snadném čtení vydává SPMP a které shodou okolností na toto setkání dovezla Katka Hábová.

Sexuální výchova Williků následovala po obědě, nejprve se Pavla věnovala dětem ve věku 10-15 let, poté přišli na řadu teenageři nad 15 let, a to nejdřív skupina mladých dam a poté mladých mužů. Rodiče zatím vyrazili s hradním pánem Radimem Benešem na prohlídku zámku Pluhův Žďár. I tentokrát nás pan majitel Radim Beneš překvapil tím, co ve zdejším areálu během posledního roku vybudoval – nad rybníkem se tyčí léčivá pyramida, na dvoře jsou obří šachy a v zámku se příští týden otevře zubařská ordinace. Krom toho se buduje konferenční sál, svatební apartmán, příležitostné ubytování pro zubaře a časem možná i poloprivátní welness určené ubytovaným hostům a personálu. Nezapomíná se ani na bezbariérový přístup, který zajistí připravovaný výtah. Na své velkolepé plány by Radim potřeboval ještě několik životů – přejeme mu, aby vše vyšlo dle představ.

V podvečer za námi přijela paní Bohuslava Blaas, která provozuje zabavní park pro děti Fantazium, ve kterém zaměstnává i osoby se zdravotním, a to zejména mentálním, postižením. Povídali jsme si o tom, co podporované zaměstnávání obnáší, kolik mají klientů, jaká je jejich pracovní náplň, jak vypadá typický pracovní den v sezóně i mimo sezónu, odkud se jejich zaměstnanci rekrutují atd. Do diskuse se zapojili i samotní Willíci, hlavně Kuba J.  a Anička Ch.. Do samotného parku Fantazium se v neděli několik rodin vypravilo i na návštěvu a moc si to užily. Po večeři jsme se potkali s Martinou Ptáčkovou a jejím týmem, abychom vzájemně zhodnotili navázanou spolupráci. Shodli jsme se, že dětem se cvičení moc líbilo, vše bylo dělané zábavnou formou, cvičení bylo přizpůsobeno možnostem dětí, i když těch modifikací nebylo mnoho – tým s Williky zacházel podobně jako se zdravými dětmi. My rodiče jsme dostali doporučení děti moc neopečovávat, nepřehánět to s foukáním bolístek apod. Martina doporučuje pokusit se dětem najít nějakou pravidelnou sportovní aktivitu (což se tedy lépe řekne, než udělá). Nakonec došlo i na zvědavé dotazy týkající se účinkování v pořadu StarDance, aneb Když hvězdy tančí. Kdyby Martina tančila letos, dostala by od Williků všechny hlasy:-) Každopádně jsme se domluvili na další spolupráci, pokud vše klapne, potkáme se v Pluhově Žďáru zase za rok.  A jak napsala Martina na svém facebookovém profilu: „Trénovat děti s Williamsovým syndromem znamená vidět krásu v každém malém pokroku. A musím Vám říct, že srdce těchto dětí jsou největší inspirací, jakou znám.“

Vyvrcholením sobotního programu pak byl večerní koncert kapely Dva mušketýři, kterou známe už z našeho pobytu před dvěma lety. Ani tentokrát nás nezklamali, tančilo se a zpívalo hluboko do noci. Děkujeme všem, kteří se podíleli na organizaci tohoto pobytu, Zdeňkovi Kratinovi za komunikaci kolem ubytování, Hance Kubíková, Monice Žídkové, Lence Jamrichové a Olze Krenikové za program, Pavlu Švecovi za focení, Lukášovi za taxikaření a všem dalším za účast a vytváření skvělé atmosféry. Radim Benešovi a všemu personálu Penzionu U zámku děkujeme za vlídné přijetí a zacházení, těšíme se na září 2026, kdy se opět potkáme. Nadačnímu fondů Charitas děkujeme za úhradu muzikoterapeutických aktivit na tomto pobytu.

  ( – hk – )