Jarní víkendový pobyt v Želivi – 2022
Letošní pobyt na Kocandě v Želivi byl plný kontrmelců… Původní plán byl využít zdejší nově vybudované rehabilitační středisko a strávit tu s našimi dětmi celý týden. Měnil se kvůli tomu i zvolený termín, sháněli jsme lékařské zprávy a doporučení, vymýšleli zajímavý program na sedm dní, aby se nakonec chvíli před odjezdem ukázalo, že z týdenního rekondičního pobytu nebude nic. Inu, pan majitel Mička… A tak jsme přijeli alespoň na tradiční prodloužený víkend (nakonec v termínu 19.- 22.5.2022), byť i to se neobešlo bez lapsů – Havelkovi dorazili z Ostravy omylem o víkend dřív…
Nakonec jsme si to ale v Želivi tradičně užili. Alespoň na chvíli dorazilo rekordních 22 rodin, poprvé jsme se potkali naživo s malým Vašíkem, Laurou a s Ráďou. V pátek jsme oslavili Den Williasova syndromu. Hned ráno jsme hromadně vyrazili na hrad Orlík u Humpolce. Zřícenina je pěkně udržovaná, většina z nás vylezla i na vyhlídkovou věž, společně jsme se vyfotili. Následovala zastávka v Humpolci, kde jsme si prohlédli centrum a prošli si místní trhy. Po obědě měly děti program s asistentkami, cvičily jógu, nafotilo se i několik bublinkových fotek. Velkým zážitkem pak pro naše willíkovské puberťáky bylo cvičení a hry s Lumírem Kunzem, cvičitelem taekwonda. Zajímavý program měli ale i rodiče, za kterými až z Náchoda dorazila terénní učitelka Petra Dočkalová. Povídali jsme si o tom, co znamená učit se a co si pod slovem učení představujeme. Poznamenali jsme si i pár pěkných citátů: „I ten nejtěžší úkol v životě zvládneme, když si ho promyslíme.“ „Někdy se nám ani nezdá, že máme vlastně tolik možností.“ Večer následoval táborák, který ovšem záhy přerušila impozantní bouřka, která nás docela zaskočila, protože ani jedna meteorologická aplikace s ní nepočítala. Inu, meteorologie. Zbytek večera tedy proběhl již pod střechou.
V sobotu dopoledne měla Petra Dočkalová individuální konzultace s rodinami, řešily se otázky pravo-levé orientace, denní režim, nastavení času, hledaly se důvody, proč jsou vlastně rodičovské pokyny důležité a k čemu děti některé návyky a znalosti využijí. Dorazil Ivan Hospodár, který nám předvedl svou novou aplikaci na učení slov prostřednictvím QR kódů. Všichni si mohli zkušební verzi nainstalovat a prakticky vyzkoušet. Celý víkend probíhalo fotografování na kalendář a pro radost – Bára Wellens s tím měla opravdu hodně práce a moc ji děkujeme. Vyfotit se přijeli třeba Kuba Mrvka, nebo Šimon Hradský, které jsme už dlouho neviděli. Téma fotek bylo: „Věc, kterou mám rád, věc, se kterou si rád hraju“ – a rekvizity byla opravdu překvapivé: Kačenka se vyfotila se svou sbírkou masek, Vanesska si přivezla velký buben, u kluků zvítězily sekačky na trávu, objevoval se ale i fotbalový míč, knížky a tablety. Vyvrcholením sobotního dopoledního programu byla návštěva paní Olgy Němcové a jejího Zvěřinec na statku. Poutavé vyprávění o zvířátkách, představení mnoha zvířat naživo, možnost focení – třeba s hadem, surikatou, králíkem, prasátkem, kachnou, slepicí, psem, ovcí nebo kozou. Byla to paráda. Odpoledne si pro děti připravila program muzikoterapeutka Věra Korhoňová, naši dobrovolníci z řad sourozenců pro děti sestavili hudební kuličkodráhu Xyloba, která zaznamenala velký ohlas.
Rodiče si udělali členskou schůzi spolku Willík. Na pořadu dne bylo shrnutí minulých aktivit, plány do budoucna, finance, volba nové Výkonné rady, představení nové brožury Williamsův syndrom – pokyny pro pedagogy. Příští období bude spolek vést Výkonná rada ve složení: Hana Kubíková – předsedkyně, Zdeněk Kratina – místopředseda, Lenka Jamrichová, Monika Žídková a Monika Jeřábková – členové, Olga Kreníková náhradník. Sobotní večer byl vyvrcholením pobytu, konal se totiž maškarní bál, hudbu pouštěla dýdžejka Terka. A masky se dětem opravdu vydařily, podívejte se na fotky.
V neděli dopoledne se někteří z nás vypravili do blízkého kláštera Želiv na prohlídku – prošli jsme se historií okolím kláštera, několik rodin zašlo i na speciální prohlídku prostor bývalé psychiatrické léčebny. Tím byl program definitivně vyčerpán. Poděkování patří zejména Lence Jamrichové za komunikaci s asistentkami a Zdeňkovi Kratinovi za tentokrát opravdu náročnou organizaci ubytování. Děkujeme i všem lektorům a dobrovolníkům, kteří pomohli udělat tenhle víkend tak skvělým, jakým nakonec byl.
